Japonské kulturní zvyklosti

Japonsko má jedinečnou kulturu založenou na tradicích, které jsou pro západního člověka často zdrojem úžasu. Japonci ve všem spatřují význam, ať už daný historií, etiketou nebo i způsobem psaní některých slov. Vydejme se na krátkou exkurzi do japonských zvyklostí.

Chrámy a posvátná místa v Japonsku

Náboženství v Japonsku je kombinací zenového buddhismu a uctívání množství bohů kami v tradici šintoismu. Právě šintoismus je zodpovědný za to, že Japonci vzývají místní božstva, duchy místa, které by Evropan nazval „genius loci“. Proto tu můžete snadno narazit na bohyni jezera, pramene, či boha zvláštní skály za vesnicí.

Silná úcta k přírodním jevům se na tomto vulkanickém ostrově snad vyvinula proto, že na něm nic není stálé a i ta země pod nohami je díky zemětřesením vždycky nevyzpytatelná. Jako by v Japonsku příroda měla vlastní, silnou osobnost. Není divu, že jednou z nejposvátnějších hor v Japonsku je sopka Fudži, která je sama sídlem kami a tedy svatyní.

Snahu uctit, nebo svázat mytickým úkonem velkou nevyzpytatelnost, si můžete vybavit při vstupu do chrámů a na posvátná místa, kterých je v Japonsku nespočítaně. Zvláštní tradice obrovských posvátných uzlů shime-nawa, posvátných bran torii a dalších zvyků tak možná lépe pochopíte.

Návštěva svatyně sestává z očisty, rituálního překročení prahu, sepnutých rukou a z meditace o klidu. Zazvonění na zvon přináší do duše mír a štěstí. Nebojte se vstoupit. Nechte se vést příkladem ostatních návštěvníků. Zde se můžete dočíst více o tom, jak se chovat v chrámu v Japonsku.

Koupele v Japonsku a mytí ve vaně

Japonsko je země horkých pramenů. Koupele onsen najdete i v těch nejmenších vesničkách. Můžete se tam zajít vykoupat, ale vždy se před ulehnutím do horké vody pořádně celí umyjte. Na stoličce a se džberem nebo sprchou v přípravné místnosti. Horká voda totiž slouží k relaxaci, nikoliv k mytí sama o sobě.

Podobně je to zvykem i v domácnostech. Horkou vanu, přikrytou izolačním poklopem tam používá celá rodina klidně celý týden. Každý den tam pak po sobě relaxují všichni členové rodiny.

V Japonsku mají tzv. mokré koupelny, které mají v podlaze odtokový kanálek. Vstoupit do vany neumytý se považuje za barbarství. Teď už víte, proč jsou japonské výpravy postrachem evropských hotelů, protože někdy vyplaví celé koupelny vodou.

Zouvání bot a speciální japonské papuče

Je snad jasné, že na japonské rohože tatami, kterými jsou vyložené místnost, se v botách zvenku nešlape. Vstup na vyvýšenou podlahu domu, ale i restaurace, je možný po přezutí se v předsíni. Zouvají se tu venkovní boty a po interiéru se chodí v domácích sandálech. Do obytných prostor, jako jsou pokoje s koberci, chodí Japonci bosi nebo v dalších, k tomu určených přezůvkách. No a na záchodě mají připraveny zvláštní přezůvky pouze pro tuto místnost.

Připravte se na zouvání po příchodu do divadel a koncertních síní a samozřejmě všude ve školách. Mnohde mají pro návštěvníky připraveny přezůvky. Kde nejsou přezůvky připraveny, jde se naboso.

Japonci a dávání dárků

Krásně zabalené dárky jsou důležitou součástí společenského kontaktu. Jsou potěchou pro oči i srdce - dekorativní předměty pro štěstí, či jedlé dárky všech cenových kategorií. Balit dárek s náležitou péčí je základní společenskou dovedností; často se kromě barevného papíru používají potištěné šátky, furoshiki.

Proto pokud cestujete do Japonska k někomu na návštěvu, připravte si s sebou malý dárek. Určitě jej pak předejte přímo z ruky do ruky a vzájemně se ukloňte. Dárky se při předání však neotvírají.

Proto se za ně sluší poděkovat hned dvakrát. Jednou při předání a podruhé při příštím setkání – poté, co jste dárek v soukromí otevřeli. Dárek je třeba oplatit dárkem přibližně stejné hodnoty. Oplatit jej levnějším nebo dražším dárkem je nevhodné a pro Japonce až urážlivé.

Úklony a klanění v Japonsku

Při setkání se Japonci při pozdravu navzájem uklánějí, používá se mírná úklona namísto podání ruky. Podání ruky má totiž v Japonsku velmi hluboký význam a v běžném kontaktu se nepoužívá. Hloubka a délka úklony vyjadřuje míru úcty k druhému a je to trochu umění. I vyhnout se očnímu kontaktu je mezi Japonci znakem úcty.

Pokud strávíte v Japonsku nějaký čas, uvědomíte si míru své neznalosti – uklonil jsem se příliš hluboce, nebo naopak příliš málo a nedbale? Kolikrát se uklonit? To se člověk naučí jen za dlouhý čas.

Proto když se náhodou neukloníte dost, anebo dokonce podáte ruku, nedělejte si starosti. Japonci se určitě budou snažit být chápaví a nezpůsobíte velké faux-pas.

Zachovat si tvář. V Japonsku se neříká ne.

Japonci mají ve svém jazyce 17 zdvořilých způsobů odmítnutí. A ani jedno z nich není slůvko Ne.

Proto pokud položíte Japonci otázku, ne kterou by musel odpovědět záporně, například protože vám nerozumí (anglicky), odpoví horlivým přitakáním, nebo jakkoliv jinak, zkrátka bude to matoucí pro obě strany.

Z Číny do Japonska přišla kdysi i obava o zachování si „tváře“, tj. společenského postavení ve skupině. Proto je důležité být uctivý, a brát zřetel na cizí postavení. Zvlášť vážení jsou v Japonsku starší lidé.

Za zdvořilé se také pokládá v rozhovoru při poslouchání neustále přitakávat a hlasitě projevovat zájem.

Japonsko a etiketa při jídle

Srkání nudlí a horkých pokrmů? Hlasité ano. Jíst suši rukami? Dokonce se považuje za gurmánství.

Při jídle je obvyklé a dovolené hlasitě srkat, mlaskat i říhat. Srkání, např. nudlí, je v Japonsku dokonce žádoucím projevem slušnosti! Dáte tím kuchaři najevo, že se mu jídlo opravdu povedlo. Naproti tomu smrkání si nechte do soukromí toalety a nikdy, nikdy na veřejnosti nepoužívejte hlasitě kapesník. Je zvykem popotahovat.

Následuje pár omezení. Při používání hůlek se považuje za velmi nevhodné jídlo hůlkami napichovat. To se dělá jen symbolicky, a sice při pohřební hostině. Podobně si jídlo nepředávejte z hůlek do hůlek.

Dolévání nápojů je v Japonsku věcí vzájemnosti. Nikdy si nedoléváte sami, ale místo toho dolejte všem ostatním. Pak počkejte, aby i vám někdo doplnil skleničku, a než se napijete, ještě počkejte, až někdo řekne „kanpai“, tedy „na zdraví“.

Účet se v Japonsku platí u kasy a většinou dohromady. Spropitné se nedává, peníze vám vrátí do posledního jenu.

Co na závěr?

Nenechte se vyvést z míry občasnou nepříjemností. Užívejte si onseny a přírodu i nádherné chrámy. Ochutnejte s otevřenou myslí zvláštní jídla. Obdivujte kimona i kostýmy mladých, které uvidíte na ulici. Nebojte se taky obléct kimono. Nakupte hromady krásných dárků.

A nakonec se ani nebojte přešlapů, protože Japonci vás rádi opraví, pokud nějakým nedopatřením překročíte etiketu - budou se vám s úsměvem snažit zachránit tvář.

Pro všechny ostatní případy mějte sjednané kvalitní cestovní pojištění.

Vy cestujete. My se staráme.

Zdroje: chovani.eu, ERV