7 zajímavostí o Velikonočním ostrově

S blížícími se Velikonocemi se nabízí otázky spojené s Velikonočním ostrovem ve Francouzské Polynésii. Kdo ho objevil? Proč se takto jmenuje? Připravili jsme pro vás ty nejzajímavější informace o tomto pozoruhodném místě, abyste byli na velikonoční svátky připraveni se vším všudy – i s Velikonočním ostrovem.

Ekologická katastrofa

Polynésané objevili ostrov zřejmě kolem 9. století a zabydleli se na něm. Bylo snadné se na něm uživit a lidem zbývalo hodně času. Proto hojně stavěli kamenné plošiny ahu pro rituální a ceremoniální účely. Na přemisťování kamenů a soch spotřebovávali obyvatelé čím dál tím více palem, které sloužily také pro stavbu kánoí na lov delfínů. Kvůli tomu byly těsně po roce 1400 všechny palmy na ostrově vykácené. Obyvatelé Velikonočního ostrova tak přišli o možnost vyplouvat na moře, lovit delfíny a stavět náročné stavby. Byli náhle izolovaní od světa, začaly společenské nepokoje a hladomory.

Jméno ostrova

Ostrov objevil v roce 1722 mořeplavec Jacob Roggeveen na Velikonoční neděli. Podle tohoto svátku ho nazval Velikonočním ostrovem. Polynéští obyvatelé ostrova říkali ostrovu Rapa Nui (Velká země), Te Pito o Te Henua (Pupek světa), Mata-ki-Te-rangi (Oči, které hledí do nebe) a dalšími jmény. Všechny zajímavosti spojené s historií a kulturou ostrova můžete prozkoumat osobně v Museo Antropológico Sebastián Englert.

Záhadné sochy

Po ostrově jsou rozeseté stovky soch moai, které nedají spát mnoha badatelům a vědcům. Stále se snaží přijít na to, k čemu sloužily. Někteří badatelé se kloní k tomu, že byly používány k náboženským rituálům, jiní se domnívají, že sochy stály na místech s prameny pitné vody. Sochy jsou až 20m vysoké a váží desítky tun. Obyvatelé vytesávali sochy na ostrově v lomu a pak je přemisťovali. Nikdo ze světových badatelů ale nedokázal po mnoho desítek let říci, jak bylo možné sochy přemisťovat bez technických vymožeností.

Odhalené tajemství

Záhadu přemisťování tunových soch po ostrově odhalil Pavel Pavel, inženýr ze Strakonic. V roce 1982 v Československu vyrobil s přáteli dvacet tun těžkou repliku sochy z betonu a v pouhých 12 lidech ji dokázali pomocí lan „rozchodit“. Poté se spojil s norským badatelem Thorem Heyerdhalem, který se výzkumu soch na Velikonočním ostrově intenzivně věnoval. Norský vědec ho pozval na ostrov a Pavel Pavel tam svůj objev všem předvedl (video chodící sochy maoi). Inženýr Pavel se stal světově uznávanou kapacitou, na ostrov se několikrát vrátil a přednášel o něm na stovkách přednášek.

Izolace

Velikonoční ostrov je vzdálený 3 600 km od pobřeží Chile a přes 1900 km od nejbližšího obydleného ostrova Pitcairn. Je proto nejodlehlejším obydleným ostrovem na Zemi. Je sopečného původu, nejvyšším bodem na ostrově je vrchol sopky Maunga Terevaka ve výšce 507 m. n. m. Blízko ostrova leží 15 ostrůvků, mezi nimi například Matu Kau Kau, Motu Iti, Motu Nui a Motu Tautara. Dnes je téměř po celém ostrově Parque Nacional Rapa Nui, součást světového dědictví UNESCO.

Tetování

Polynésané na ostrově, kterým se říkalo Rapa-nuici, se tradičně zdobili. Tetovali se barvou z rostliny ti smíchanou se šťávou z bobulí poporo pomocí ostrých hrotů zvířecích kostí. Tetování pokrývalo velké části těl mužů i žen, konkrétní obrazce záležely vždy na konkrétním umělci, který tetování tvořil. U žen bylo tetování detailnější a pokrývalo velké plochy těla.

Kult ptačího muže

Kult ptačího muže byla původní tradice na Velikonočním ostrově. Zatím se neví, kdy přesně začala, jisté ale je, že zanikla s koncem 19. století. Byla to soutěž o získání prvního vejce ptáka manutara (rybák černohřbetý) z blízkého ostrůvku Moto Nui. Soutěžící muži se museli k ostrovu dostat přes průliv se žraloky, nalézt na ostrůvku vejce, vrátit se zpět na Velikonoční ostrov a vylézt na útesy před vesnicí Orongo. Vítěz získal označení „Ptačí muž“ a spolu se svou rodinou měl po dobu jednoho roku výsadní postavení – kontroloval obchod na celém ostrově.

Co vás na tomto ostrově nejvíce zaujalo? Chtěli byste na něm strávit velikonoční svátky nebo nejbližší dovolenou? Než se vydáte po stopách rapa-nuiců za sochami, vulkány a ceremoniálními vesnicemi, myslete na kvalitní cestovní pojištění. Vy cestujete. My se staráme.

Zdroje: wikipedia.org, conaf.cl, tripadvisor.cz, aktualne.cz, idnes.cz, novinky.cz