Po stopách 7 divů světa

Kolik ze starověkých sedmi divů světa znáte? Víte, jaké civilizace je postavily? Jak sedm divů vypadalo? Které z nich můžete navštívit? To vše vám povíme ve dvoudílném seriálu o těchto výjimečných stavbách.

Kdo, kdy a kde?

Starověké divy světa postavily čtyři civilizace – egyptská, babylonská, řecká a helénská. Všechny tyto divy se tedy nacházely u Středozemního moře a na Středním východě a byly postavené v období 2 550 let př. n. l. až 300 let př. n. l. Mnoho historiků a spisovatelů sestavovalo seznamy sedmi divů světa. Vedle nejčastěji zmiňovaného Filóna Byzantského také Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a další. Jejich výběry divů se ale od sebe výrazně lišily. Žebříček starověkých divů světa, jak ho známe dnes, se ustálil až v 18. století. V prvním díle se podíváme na divy z návrhů babylonských a helénských stavitelů.

Mauzoleum v Halikarnasu

V dnešním Turecku najdete město Halikarnas. Jeho historie je nesmírně pestrá. Narodil se v něm například „otec dějepisu“ Hérodotos, v roce 334 před n. l. město získal Alexandr Veliký a nás nejvíce zajímá, že největší rozkvět zažilo za vlády krále Maussólla s jeho ženou Artemis ve 4. století př. n. l. Právě tento pár nechal vybudovat skvostnou hrobku. Slovo mauso-leum znamenalo na Maussóllovu počest a až později se z něj stalo označení pro hrobky. Král se stavby bohužel nedožil, dokončení vedla po králově smrti jeho žena. Na vzniku se podíleli přední stavitelé, architekti, sochaři a malíři té doby. Budova byla plná soch lidí a zvířat v životní a nadživotní velikosti. Ve 13. století bohužel hrobku poškodilo silné zemětřesení. O dvě století později ale přišla daleko ničivější síla – rhodští rytíři použili budovu jako zdroj stavebního materiálu pro hradby. Mauzoleum a pozůstatky z něj objevil archeolog Charles Thomas Newton v roce 1856. Bádání se věnovalo intenzivně hned několik předních archeologů, takže je v tuto chvíli možné ve městě Halikarnas vidět, co pro nás tito pánové znovu objevili. Sochy z Mauzolea v Halikarnasu jsou k vidění v Britském muzeu. Tam se můžete podívat do tváře samotnému vládci Maussóllovi. Jeho socha se totiž dochovala ve výborném stavu!

Rhodský kolos

I u dalšího divu světa zůstaneme v helénské civilizaci. Rhodský kolos byla obrovská bronzová socha řeckého boha Hélia v přístavu ostrova Rhodos. Byla vysoká 30 metrů a tím se stala tehdejší nejvyšší sochou starověku a zařadila se do sedmi divů světa. Nechali ji postavit obyvatelé ostrova jako poděkování bohu Héliovi za pomoc při invazi, kterou úspěšně ustáli. Sochu stavěl Chérés z Lindu 12 let a v roce 292 před n. l. ji slavnostně odkryl. Po celou dobu stavby totiž byla před zraky obyvatel skrytá za pískem a štěrkem. V roce 226 bylo na Rhodosu zemětřesení, které soše boha Hélia podlomilo kolena, a spadla. Pozůstatky zůstaly na ostrově až do roku 653, kdy Rhodos přepadli Arabové a odvezli si je. Dnes najdete v přístavu Mandraki jako připomínku majestátní sochy dva sloupy s daňky, samicí a samcem. Tyto sloupy jsou současnými symboly ostrova Rhodos.

Visuté zahrady Semiramidiny

Dnešní putování po stopách divů ukončíme u nejzáhadnějšího divu světa, který se nacházel ve starověkém městě Babylon. Ten najdeme na dnešním území Iráku. Legendy praví, že zahrady nechala postavit královna Semiramis. A historici praví, že je nechal vybudovat král Nebukadnesar II. pro svou ženu Amytis. Ta vyrostla obklopená zelení a horami a suchá plochá krajina království jejího manžela jí nedělala vůbec dobře. Zahrady popsali historikové Strabón a Diodóros Sicilský na základě předchozích textů, protože je na vlastní oči nemohli spatřit. S důkazy ohledně tohoto divu světa je to složitější než v předchozích dvou případech. Dokonce se dlouho pochybovalo, zda zahrady vůbec existovaly. Pochybování skončilo až v roce 1899 objevem archeologa Roberta Koldeweye, který odkrýváním města Babylón strávil přes dvě desetiletí svého života. Jednoho dne našel kámen, studnu a klenby. Hledal v pramenech historiků a objevil, že kámen byl v Babylónu použit jen dvakrát. Poprvé v místě, kde už ho objevil dříve, a podruhé při stavbě visutých zahrad. Podle legend, historiků i Koldeweye byly zahrady terasovité, plná různých druhů rostlin a palem. Stále svěží byly díky důmyslnému zavlažovacímu systému.

Který z prvního dílu divů světa se vám líbí nejvíc? Ať už vyrazíte po stopách geniálních stavitelů a umělců do Turecka, Řecka nebo Iráku, tak jako správní badatelé myslete na zadní kolečka. O ta se vám postará cestovní pojištění, abyste se mohli naplno věnovat památkám a tamním krásám.

Zdroj: britishmuseum.org, britannica.com, antika.avonet.cz, wikipedia.org, h2g2.com