Cesta na Island: nevíte kam dřív? Poradíme vám, co navštívit v zemi ohně a ledu

Proč navštívit Island, když je tam zima, je to daleko, a navíc je tam také draho? Na to je jedna odpověď: Island je tak intenzivně krásná země, že to vyváží veškeré nepohodlí. Ohromující vodopády, plovoucí ledovce a vybuchující sopky v nekonečné scenérii zelených kopců, skalnatých hor, průsmyků a řek, to jsou hlavní poznávací znamení Islandu.

Jste dobrodruzi? Můžete, ale nemusíte být, na Islandu je vlastně celkem pohodlně. Pouze venku občas prší nepatřičnými směry (nahoru a do stran). Přinášíme vám tipy a odpovědi na nejčastější otázky o Islandu.

1. Základní informace

Island je ostrov uprostřed Atlantiku - na dohled, jen 300 km, od Grónska. Byl vytvořen sopečnou činností, leží totiž na Středoatlantském hřbetě, který rozděluje Eurasijskou a Severoamerickou litosférickou desku.

Zdejší moře je studené, jak se na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu patří. Místní horké prameny jsou však horké, a tak na Islandu není nikdy nouze o přírodní zemské teplo. Geotermální voda se používá i k vytápění silnic a chodníků.

Na Island se jezdí za přírodou. Jsou tu jedny z nejproslulejších přírodních scenérií na světě. I jeho jedinečná kultura je spjatá se životem v drsné přírodě. Nejběžnější povolání bývala spojená s rybolovem a chovem ovcí. Lidová runová magie měla za úkol pomocí úskoků usnadnit přežití nebo zajistit bohatství. 

Hlavní město: Reykjavík
Mezinárodní letiště: Keflavík
Měna: Islandská koruna (ISK)
Počet obyvatel: cca 350 000

2. Co vidět na Islandu?

Obecně vzato se nejvíc přírodních atrakcí nachází na jihu v okolí Reykjavíku, zejména pak ve 300 km zlatém okruhu - Golden Circle. Ten začíná v Reykjavíku a směřuje po pobřeží na východ. Je to nejběžnější okruh, kam jezdí autobusy plné turistů. 

Severní pobřeží je turismem mnohem méně postižené, a pokud se pro něj rozhodnete, vaše trasa se bude krýt s tzv. Diamond Circle. Najdete tu klid, a taková místa jako papuchalčí ostrovy (např. Grímsey, Drangey), vnitrozemské sopečné jezero Mývatn s geotermální oblastí, anebo úchvatné vodopády Dynjadi, které padají ze 100 metrové výšky a technicky vlastně už patří k západnímu pobřeží.

Západní pobřeží se jmenuje Westfjordy. Je velmi členité a poměrně málo turistické. Jízda autem podél fjordů je trochu zdlouhavá, ale díky tomu tu najdete nedotčená odlehlá místa. Například rezervace Hornstrandir, která je dostupná pouze lodí, nebo útes Latrabjarg, kde hnízí ptáci. Nezvyklá na islandské poměry je i růžově-zlatavá pláž s pískem, Raudasandur - z ní je možné v jasných dnech dohlédnout až do Grónska. 

Tajemství krásy islandské země

Islandská krajina se vám během cestování kolem neustále mění před očima. Objevují se pole sopeční strusky, či před vámi rostou v dálce hory, zakryté bílými mraky. Mořské pobřeží je tu dramaticky skalnaté, meandrující řeky v travnatých údolích zase malebné a ze kopců přímo nad silnicí padají bílé stružky vodopádů. Všude na pastvinách, ale i na silnicích se potulují místní ovce a koně. 

Jsou tu k vidění různé geologické formace a podívaná na vodopády, které se tu míchají se skálami snad nikdy neomrzí. Například vodopád Svartifoss padá na pozadí stěny z šestiúhelníkových čedičů. Vodopád Gljúfrafoss se zase propadá dovnitř rokle, která je uzavřená jako jeskyně.

Fantastické kamenné útvary najdete u pobřeží, například na černé pláži Black beach. Na pohlednicích většinou dominuje zkamenělý obr Hvítserkur, který je na severu. Na severu hledejte i jezerní kráter Kerid, obklopený červenou vulkanickou zeminou.  

3. Golden circle a západní okruh

Západní okruh Islandem směrem na západ od Reykjavíku obsahuje koncentrovaně to nejhezčí, co se dá na Islandu vidět. Ale připravte se i na množství lidí, přelidněná parkoviště i černou pláž plnou lidí.

• Vodopády
• Černé pláže
• Čedič se sloupovitým rozpadem
• Skalní útvary
• Geotermální oblast
• Gejzíry
• Ledovec
• Vrcholem návštěvy je Diamond beach a laguna, ve které plavou tající kusy ledovů, až se z nich tají dech

Vodopád Gulfoss

Zlatý vodopád, nebo též "Velký". Dvě kaskády mohutně zalévané ledovcovou vodou se díky obsahu hornin ve slunečním světle barví do zlatava. 

Haukadalur - geotermální oblast s gejzíry

Oblast, kde zahlédnete Geysir a Strokkur, ale i sopeční výduchy, horké bahno, syčení síry ze země a další geotermální aktivitu. 

Národní park Þingvellir

Thingvellir, místo kde se potkává eurasijská a severoamerická tektonická deska, je protkáno čedičovými kaňony a řekami. Místo zlomu si tu lze důkladně prohlédnout a projít se kolem něj. Kaňonem Allamanagjá se tu dostanete až k největšímu islandskému jezeřu Thingvallavatn.

Díky pozůstatkům Althingu, nejstaršího parlamentu na světě který tu byl starými islanďany založen, se oblast nachází na seznamu kulturních památek UNESCO. Pochází z roku 930 n.l. a do Reykjavíku byl přestěhován v roce 1789.

Vík í Mýrdal - vzhůru k černé pláži

Ve vesnici, které se zkráceně říká Vík, najdete černou pláž Reynisfjara. Vyplatí se nezůstat jen na notoricky známém pakovišti, které je předsunuté, ale objet si útes a na kamenné útvary se podívat i z klidnější, vesnické strany.

Zajímavost: nad vesnicí tak trochu hrozí sopka Katla, která je aktivní. Před ní se v případě nebezpečí je možné ukrýt jen do kostela, který je na kopci.

V blízkosti Víku nachází i oblíbený vodopád Skógafoss.

Landmannalaugar aneb Duhové hory

Horké prameny daly tomuto místu jméno, ve volném překladu "jezírka pro lidi". Okolní duhově zbarvené kopce lákají mnoho zapálených turistů i na denní treky. Jsou tedy zároveň turistickou, koupací i geotermální oblastí. Spatřit tu můžete kopce zelené, červené, žluté, růžové i modré barvy, z hornin naskládaných ve vrstvách na sobě.

Chcete se vydat na trek do divočiny? Přespání je tu možné pouze v kempech, takže je místo vhodné pro lidi s láskou k přírodě a dobrou přípravou na nevyzpytatelné islandské počasí.

4. Gejzíry na Islandu

Co dalo gejzírům jejich jméno? Byl to islandský Velký gejzír Geysir. Je to tedy praotec všech gejzírů, vždyť zmínky o něm máme již z roku 1294. Je vzdálený od Reykjavíku jen 80 km a nachází se v údolí Haukadalur, které je známou geotermální oblastí. Je však mírně nepředvídatelný.

Hned vedle něj však tryská v pravidelných intervalech jeho kolega Strokkur, který se ukazuje zhruba každých 8-10 minut. 

Mnoho gejzírů na Islandu postupně zaniklo a přestalo chrlit vodu. Další jsou daleko v severních oblastech. Jejich seznam a mapu najdete zde. Navštívit v současné době můžete prakticky jen tyto dva zmiňované gejzíry:

• Strokkur (15 – 40 m)  
• Geysir (5 – 10 m) – poslední dobou není příliš aktivní

5. Geotermální oblasti

Nacházejí se hlavně kolem Reykjavíku a také na severu u jezera Mývatn. Bublající horké bahno, všudypřítomný zápach síry (vajec), syčící pyramidky postavené z kamenů nad zemskými výduchy, barevné vrstvy země, to vše je podívaná jako z jiného světa.

Geotermální voda má jasně modrou barvu.

6. Vodopády

Island je země vodopádů. Všechny jsou úžasné. Ty známé, kde se potkává velké množství obdivovatelů, i ty méně významné, které můžete potkat jen tak u cesty. Doporučujeme navštívit

• Vodopád Glymur – půldenní trek, který stojí za to
• Dynjadi – ohromné vodopády na Westfjordech padají z velké výšky v mnoha kaskádách
• Goddafell – čedičové údolí a široké koryto řeky, která se do něj valí v mocných proudech vody
• Skógafoss - vysoký vodopád, v jehož tříšti se můžete vykoupat, zatímco před sebou pozorujete kruhovou duhu

Mapa nejkrásnějších vodopádů na Islandu

7. Islandské sopky

Sopky Island vytvořily, a ještě s tím zdaleka nejsou hotové. Chcete se přesvědčit? Hned teď si můžete pustit video z průletu dronů kolem lávu chrlícího kráteru. Až 2/3 islandských sopečných systémů jsou považovány za aktivní. I přesto však můžete být v klidu.

Sopečná situace se na Islandu mění každou chvíli – naposledy zakašlala na půlku světa v roce 2010 sopka Eyjafjallajokull, a způsobila tak tunami svého popele, které najednou létaly ve vzduchu, zrušení zhruba 100 000 letů.

V dnešních dnech zase všichni Islanďané pozorují dění kolem sopeční oblasti Fagradalsfjall, která spala 800 let a teď se probudila. Její žhnoucí rudé erupce byly vidět na obzoru před leckterým nočním barem v Reykjavíku, je od něj totiž vzdálená jen nějakých 40 km. Její aktivitu dosud předznamenalo asi 50 000 malých zemětřesení. Sopečné erupce byly v hledáčku záchranářů a hasičů v letech 2021, 2022 i 2023.

Na stabilizaci sopeční situace pokaždé čekají i tisíce turistů, kteří se pak vydávají na hike do oblasti nové lávy, zatímco záchranné složky situaci monitorují a vymezují bezpečné oblasti k návštěvě. Na místě funguje parkoviště se systémem elektronického parkovného.

8. Horké prameny

Zbavit se starostí, zrelaxovat, popovídat si s místními, pořádně se ohřát – to vše můžete v kulturních centrech Islandu, termálech. Podobně jako Finové mají sauny, Islanďané sedí nejraději společně v horkých pramenech a řeší všechno - klepy, business i politiku. 

Horké prameny najdete po celé zemi.  Téměř každé islandské město, městečko či víska má své vlastní termální koupaliště. Nejen v Reykjavíku si tak můžete užít koupání s vymoženostmi. Vstupné do koupaliště není dražší než u nás a platí na celý den.

Tajný tip: až se dostatečně zahřejete, zkuste reykjavickou zmrzlinu v uličce pod plaveckým bazénem.

Velké termální rezorty jako Blue lagoon jsou luxusní záležitosti s vysokou cenovkou a nabídkou kompletní relaxace. Pokud nevíte o tajném místě, kde se koupat v přírodě, tak vás tento zážitek určitě potěší.  

9. Moře, velryby a papuchalci

Severní moře plné života je ohromující podívaná, ať už stojíte na pobřeží u skalnatých útvarů nebo na palubě rybářské lodi, která vás veze na nedaleký ostrov pozorovat ptáky, nebo na širé moře pozorovat velryby.

Až budete na ostrově, dávejte si pozor na Rybáky arktické (islandsky kría), kteří umí být pěkně agresivní, a ohlížejte se na útesech po černobílých ptáčcích s barevnými zobáčky. Jsou to Papuchalci severní, největší lovci široko daleko, a v podstatě také turističtí maskoti Islandu. Pro Islanďany bohužel i něco jako národní jídlo - v dněšní době jsou již chránění, ale papuchálka na jídelním lístku ještě můžete objevit. Jejich lov je povolen asi 5 dní v roce.

Papuchálci jsou velcí borci. V zobáčku udrží několik ryb najednou. Potápí se až do hloubky 70 m, pod vodou vydrží 5 minut a od hnízda se při hledání potravy dokážou vzdálit 100 km. První dva roky svého života stráví na moři. Není to úžasný výkon?

10. Kdy na Island? Nejlepší doba je v létě.

Nejlepší měsíce pro cestu na Island jsou červenec a srpen. Jsou to poměrně teplé měsíce a co je hlavní a nejdůležitější, téměř tu (na islandské poměry) neprší. V jiných obdobích můžte zažít sněhovou bouři, písečnou bouři,  nebo liják pršící bokem i vzhůru. Ale znáte to. Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení.

Islandské léto: Půlnoční slunce i trekking

V létě jsou zde dlouhé nekončící polární dny. Dále na islandské poměry minimální srážky a teploty stoupající až k 19°C.

Nejlepší počasí v červenci a v srpnu je díky tomu, že je nejvíce slunečných dní a jsou nejmírnější podmínky. Přesto na změny počasí buďte připraveni. Může svítit sluníčko a spálit vás, profouknout vás vichr, vymrazit večerní zima a může také kdykoliv začít pršet.

Island je známý tím, že tu prší nejen vertikálně shora, ale i vodorovně, do stran a směrem nahoru - pokud se k dešti přidá silný vítr. V létě však většinou jde pouze o jemné mrholení.

Pro mnohé lidi je neustálý den fascinujícím zážitkem. Chodí se spát, když jste unaveni dojmy. Tma tu nic nesignalizuje.

Islandská Zima: Polární záře a zimní sporty

Polární záři je možné pozorovat pouze v zimě, když Island pokrývá po většinu dne tma. Slunce vychází kolem 11 hodin a zapadá kolem 4 odpolední.  O pozorování polární záře si přečtěte zde.

11. Praktické rady pro cestování po Islandu

Ceny na Islandu

Je na Islandu draho? Ano i ne. Běžné potraviny v obchodech, jako jsou sítě Bónus nebo Krónan, nejsou o moc dražší než u nás. Narazíte tu na zajímavý výběr veganských polotovarů, mražených hotových jídel i ostatních potravin. Bez problému tu seženete asijské omáčky, okurky, hořčice a dressinky, párky, briošky k párkům a čerstvou zeleninu. Můžete si zde dopřát kvalitní potraviny a hlavní jídla si vařit, čímž ušetříte za poměrně nákladná jídla v restauracích.

V restauracích se odráží sezónnost výdělků z turismu v krátkém letním období a také fakt, že se na Island všechno musí vozit z daleka. Smažená treska a hranolky (ale prvotřídní kvality) v restauraci budou stát zhruba 500 českých korun. Pivo k obědu vás vyjde zhruba kolem 250 Kč. Spropitné není zvykem nechávat.

Drahý zde bývá pronájem auta v letní sezoně. Velmi drahý je tu i alkohol, který koupíte pouze ve specializovaných obchodech, Vínbudínech, které mají otevřeno většinou 2 – 4 hodiny denně.

Kempování na Islandu

Kempy jsou doslova všude a nejsou drahé. Není třeba ani jejich booking, pokud nepotřebujete ubytování v chatkách.

Existuje i tzv. Camping card, sezónní kempovací karta, která umožní přespání zdarma pro dva lidi nebo rodinu s dětmi za jeden úvodní poplatek, který uhradíte při nákupu karty a jde cca o 180 EUR. S touto kartou se dá skvěle ušetřit, ale problém je, že síť kempů, které ji podporují, není tak hustá a ani některá nejhezčí místa tuto kartu neberou.

Camping card se vyplatí spíš těm, kteří v kempu nepotřebují mnoho vybavení – např. vybavenou kuchyň. Sprchy a horké bazény jsou na Islandu téměř všude. Někdy bývají za poplatek, zejména pokud jsou uvnitř plaveckého bazénu, ale není to pravidlo. Bazény mají také omezenou otevírací dobu, pozdě večer nebo brzo ráno se zde většinou neosprchujete.

Doprava na Islandu. Jaké jsou na Islandu silnice?

Silnice obepínající Island je kvalitní asfaltová cesta a je jednoproudová. Nejvyšší povolená rychlost je 90 km/h. Při cestách kolem ostrova narazíte i na štěrkové cesty, „gravel roads“, tady je lepší mít půjčený vůz 4x4. Do divokého vnitrozemí s cestami, které protíná potok, vyjíždí pouze auta se speciálními obojživelnými úpravami. Pro počáteční poznávání Islandu však takové cesty není třeba zahrnovat do plánů. Island si užijete, i když se vydáte prozkoumat jeho krásy pěšky.

Co musíte vědět před odletem na Island

Měna a platby: Islandská koruna (ISK) je místní měnou. Kreditní a debetní karty jsou běžně přijímány.

Počasí: Počasí na Islandu je velmi proměnlivé. Přibalte si teplé i nepromokavé vrstvy oblečení, nepromokavou bundu a pevnou obuv.

Jazyk: Islandština je oficiálním jazykem, ale většina lidí mluví anglicky.

Zásuvky a napětí: Na Islandu se používají zásuvky evropského typu.

Bezpečnost: Island je považován za jednu z nejbezpečnějších zemí na světě.

Dokumenty a víza

Cestovní pas: Pro cestu na Island nepotřebujete cestovní pas, stačí občanský průkaz.

Víza: Občané zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP), včetně České republiky, nepotřebují vízum pro krátkodobý pobyt (do 90 dnů). Pokud plánujete delší pobyt, budete potřebovat vízum nebo povolení k pobytu.

Cestovní pojištění: Ačkoliv není povinné, je silně doporučeno. Zajistěte si komplexní cestovní pojištění, které pokryje lékařskou péči, zrušení cesty a další nepředvídané události.

Řidičský průkaz: Pokud si pro cesty po Islandu plánujete pronajmout auto, budete potřebovat evropský řidičský průkaz.

Buďte na Islandu jako papuchalci. Cestujte do dálav, obratně manévrujte a ničeho se nebojte.
My vám k tomu přibalíme kvalitní cestovní pojištění.
Vy cestujete. My se staráme.